Dobrovolný Dú

Děti dnes dostaly za úkol dobrovolný domácí úkol. Naučit se do pátku 23.2. básničku na str. 117. Do pátku budu přednes básně hodnotit velmi mírně. Po víkendu již budu trochu pečlivější. :) 
Básničky - pro některé snadná jednička, pro jiné noční můra. Nejde přece jen o to naučit se ji nazpaměť, ale také přednést ji tváří v tvář celé třídě. Leckomu se za takových okolností vypaří z hlavy nejen básnička, ale snad i vlastní jméno. Jak svému dítku můžete pomoci?
1) Jako vždy - podporujeme sebevědomí dítěte. Oceňujeme i malý pokrok. Vyjadřujeme důvěru v jeho schopnosti.
2) Básničkou se zabýváme s dostatečným předstihem, nejlépe je začít hned po zadání a každý den jí věnovat chvilku.
3) Nejprve se ujistíme, že dítě rozumí každému jednotlivému slovu i celkovému smyslu básně. Básničku můžete také dramaticky ztvárnit (buď zahrát děj, nebo předvést "živý obraz"). Čím víc (z více úhlů) se dítě s básní spřátelí, tím lépe se mu uloží do paměti.
4) Pozor, ať neomílá text jako kolovrátek. V každém verši je něco důležitější než zbytek, a to je třeba zdůraznit např. zpomalením, změnou hlasitosti nebo barvy hlasu atd. Je dobré se báseň učit po slokách a neomílat ji vždy celou od začátku, ale navazovat jen na předchozí sloku. Teprve nakonec se vše spojí v celek.
5) Není třeba zvládnout báseň zpaměti za jediný den. Pokud dítě začalo včas, stačí se naučit každý den kousek.